Historie a prehistorie pochodu života

Historie
Myšlenka pořádat takovouto akci vznikla v hlavách Jaroslava Helšuse -současného předsedy SPPL a ing.Václava Hnízdila v pátek 13.dubna 1978 v restauraci U Sv.Tomáše v Praze, těsně před zavírací dobou, tedy asi ve 22,50 hodin. Původně se mělo jednat pouze o jednu z mnoha akcí pořádaných tehdejším Spolkem pro ochranu opilců v Lounech. Čas však některé akce uvrhl v zapomnění, jako např. syrečkové hody či dostihy hlemýžďů, a současné popularitě dopřál pouze Pochodu života. Vzhledem k masové propagaci akce v hlavním městě se první trasa určila z Prahy – Bílé hory na Křivoklát. Měřila 40 km a bylo na ní pouhých 6 hospod, z nichž některé ještě měly zavřeno. Původní pravidla byla značně jednodušší a hlavně benevolentnější. Ta se postupně upravovala během následujících ročníků až k dnešní dokonalosti. V pionýrských dobách se počet účastníků dal spočítat kolikrát i na prstech jedné ruky, což k tehdejší náročné trase nebylo nic divného. Pokud závodníci dorazili až do křivoklátských lesů, tak zde s oblibou začali objevovat netušené zkratky, které mívaly za následek celonoční bloudění a v jednom případě i pád do Berounky. Borci se pak po několika dnech vraceli naprosto vyčerpaní do svých domovů, aniž uzřeli cíl na Křivoklátě.
Dnešní trasa se již vyhýbá frekventovaným silničním tahům. Zpočátku, kdy jsou účastníci ještě vnímavější, vede přírodou džbánských lesů, a hlavně zaručuje osm až dvanáct občerstvovacích stanic. Akce však především zaručuje zábavu a bezstarostný úlet do recese.

Prehistorie
Stejně jako olympijské hry mají svoji starověkou historii, má ji i Pochod života. Tato překvapivá skutečnost vyšla najevo po pečlivém archivním studiu.
Původní pochod nezaložil nikdo jiný, než český velikán a génius Jára da Cimrman. Stalo se tak v roce 1905 na protest proti prvnímu pokusu o vyhlášení prohibice v USA. Ten se tak díky tomuto diplomatickému tahu Járy Cimrmana, jak víme, nezdařil.
Původní trasa vedla z Prahy do nenáviděné Vídně. Pochod po svém vzniku okamžitě nabyl obrovské popularity, ikdyž účast povětšinou tvořil pouze sám Jára Cimrman. Pouze v roce 1910 s ním šel i jistý Jaroslav Hašek. Ten však, stejně jako většina nováčků, neobstál a vzdal již v Lipnici. Nebyl by to však Hašek, aby i tento svůj neúspěch nezpopularizoval. A tak vlastně dnešní pochod do Haškovy Lipnice je odnoží slavného Pochodu života.
Pozoruhodné je, že jeden z ročníků šel Cimrman – ač omylem – po jedné z novodobých tras. Bylo to roku 1912. Start byl tehdy 17.června v hospodě U tygra. Počet účastníků opět jeden. Když však Cimrman opouštěl 2.července tuto hospodu, zasekl se mu pravděpodobně setrvačník kapesního gyroskopu vlastní výroby, a tak byl o týden později vytažen z hladomorny křivoklátského hradu, kde se hlasitě domáhal obsluhy.
V této souvislosti bychom rovněž rádi poopravili zprávu o nálezu runového písma na kamenném monolitu u Trhových Svin v jižních Čechách. Historik Jan Peisker se domnívá, že se jedná o unikátní slovanské božiště. Po návštěvě této lokality nám bylo na prvý pohled jasné, že se opravdu jedná o unikát, ovšem z doby mnohem pozdější. Řada čárek a křížků vyrytých do kamene totiž nemůže znamenat nic jiného, než bodový součet slavného Járy Cimrmana při některém z jeho pochodů. Je až dojímavé, jak se ze všech sil snažil tento velikán zanechat své úspěchy budoucím generacím!
Járu Cimrmana neodradila od konání pochodu ani první světová válka, ikdyž nakonec měla rozhodující podíl na zrušení této velkolepé akce. Dnes víme, že pouze dočasně! V květnu 1918 totiž Cimrman při dalším z pochodů života několikrát překročil válečnou frontu aniž byl zajat, a ještě se tím vychloubal ve vídeňské restauraci Schwarzschweif. Rakouské c.a k. policii tak nezbylo nic jiného, než tento pochod z moci úřední zakázat. U široké veřejnosti se tato zlovůle samozřejmě setkala s obrovskou vlnou nevole, která vyvrcholila 14.října 1918 generální stávkou. Do jejího čela se však Jára da Cimrman nepostavil, jelikož vlastně nikdy ani nepracoval. Situace tak využila česká buržoazie, o čemž se však již můžeme dočíst v každém dějepise.
Ostatně Cimrmanův génius se tou dobou již ubíral novými směry…